Letadlo bývá efektivní, ale často přerušuje souvislost krajiny a bere nám tiché přechody, které zrajícímu životu prospívají. Vlak vrací kontinuitu, šetří nervy při kontrolách, nabízí prostor na rozhovor, protáhnutí i přirozené pauzy, kde nová energie nenuceně přichází.
Okna starších vozů i moderních panoramatických souprav dělají z cesty plynoucí galerii. Všimnete si polí, která mění barvu, i měst, kde se odrazíte jen na pár minut. Ten rytmus učí dívat se laskavěji na vlastní přechodové etapy a zvolnit požadavky.
Ve voze druhé třídy potkáte lidi s příběhy, které se podobají těm vašim, jen mají jiné kulisy. Rozhovor nad kávou o odvaze měnit práci či vztahy pomáhá slyšet vlastní hlas jasněji a cítit, že nejste sami.